Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hurá na vodu

14-15.srpna 09

V pátek jsme odpoledne vyráželi z naší chaloupky.Panička se moc těšila, ale měla i velkej strach o lidská vlčata. Já ještě netušila co se na mě chystá. Těšila jsem se na výlet s noclehem ve stanu. 

Obrazek

Když jsme dorazili do kempu a panička se s chlapama dohádala o místu, které chlapy jelikož byli v převaze vybojovali. Bylo pod stromama a to se paničce nelíbilo, ale ukecali ji. Pak jsme šli dát něco k jídlu a pití a pozdě po tmě šli chlapy shánět dřevo na táborák. Já s Holčinkou sme se váleli u ohniště. Kde místo ohně dětem plápolali tři zapálené svíčky. Olinku moc bavilo pálit na své svíčce stébla trávy, která pomaloučku doutnavě hořela. Mnohem pozdějc přišli páníčci a v mikynách přinesli chrastí. Táboráček za půl hodiny dohořel a tak se dospěláci jali zahánět vlčí chamrať do spacáků.

 

Obrazek

I já se stočila do peřin, které panička vzala sebou ze strachu o mláďata aby ve spacáku snad v srpnu neumrzli. Já se vyspala hezky, no až na ten raní budíček. Vstávat v půl sedmí se mi fakt nechtělo.

Obrazek

Panička mě ale potichu vylákala ze stanu a šly sme spolu obhlídnout řeku. Těšila jsem se jak vyleze sluníčko že mě do ní panička pošle, ale toho čeho jsem se dočkala bylo nejdřív děsivé, až pak se mi to začalo líbit.

Obrazek

Přijel ještě paničky brácha a šlo se vyzvednout nafukovací člun a nějakou plastovou vydru zelenou. Děti hned naskákali do člunu a já si říkala co se bude dít.

 

Obrazek

Pak ale páníčci spustili podivné lodě na vodu a já se dozvěděla že nemám takovou kliku jako Holčina, která vyfasovala ten pohodlnej měkkej člun, ale že půjdu s paničkou a jejím bráchou Pepou na tu tvrdou a houpající se vydru. Panička mě čapla a už mě nacpala do toho houpajícího nesmyslu. Nejdřív sem sebou plácla k zemi, abych nevypadla, po pár kilometrech mi ale otrnulo a začalo se mi to moc líbit.

Obrazek

Lidská vlčata, řádila na raftu smála se a křičela na mamku a všechny ostatní vodáky AHOOJ. Panička zase v lodi blbla s Pepou a chvilkama si i mě pochvalovala jak jsem šikovná a statečná.

 

Obrazek

Každou chvilku byla zastávka, aby se vlčata schladila a mi s Holčinkou vykoupali. I Jirka se koupal. Panička se chtěla přiblížit k raftu a páníček ji začal pádlem odstrkovat a vtu chvilku co takhle blbli, volal Jirka o pomoc. Bohužel sme si mysleli že si dělá srandu, ale nedělal. Sletěl do řeky po zádech a první oběť byla na světě, stratili se jeho brýle někde v hloubce řeky.

 

Obrazek

Taky se k nám u druhého kempu připojil i paničky druhej brácha Váša s Jančou a tak bylo veselo. Panička byla chvilkama jak utrhlá ze řetězu. Mě i Pepu na naší lodi to trochu rozčilovalo. Třeba když panička jakožto kormidelník víc fotila a točila než kormidlovala. A nebo když viděla kopice postavené z kamení na břehu řeky a chtěla taky na kopici přidat a lovila z lodě kamen na dně. Loď se kymácela a mi s Pepou s ní a chvilkama to vypadalo že už se uděláme.

 

Obrazek

Naše vlče Jája tu zápasil i se svou sádrou. Jednou zahlásil že pad, ale měl štěstí že si nenamočil sádru. No na to že mu doktor doporučil klid se zlomeninou, kterou má po operaci, mu panička moc klidu nedopřává. Ale Jája je statečnej a zvládá to jako velkej vlk.

 

Obrazek

Po cestě mi došlo že naši loď kočírujou dva háčci. Ale abych je zase moc nepomlouvala tak Pepa i panička byli dost sehraní pádlovníci.

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

Pak se chtěli vystřídat kluci z raftu, Jirka s páníčkem šli na vydru a já s Pepou a paničkou šup do raftu. To bylo úžasný, už se mi zpátky na vydru nechtělo. Raft byl měkkoučkej, suchoučkej a vůbec se nekejval prostě pohodlí jako na našem gaučíku, doma

 

Obrazek

Tak tenhle výlet na vodu si ráda zase kdykoliv zopakuju. Mě i Holčině se tu moc líbilo. O lidských vlčatech ani nemluvě, ta byla nadšená a těší se na další vodu. I páníčkům se tu moc líbilo, ikdyž špitali něco že pro finanční náročnost si to moc rádi zopáknou, ale zase napřesrok.

 

Obrazek

Teď nás čeká jen ten Dogtreking. Nevim furt co to je. Panička o tom mluví už dva roky, tak jsem zvědavá jestli se letos dozvím o čem to je. No uvidíme jestli se nám to letos už konečně podaří absolvovat. A jestli jo tak já vám pak napíšu jaký to bylo. Tak zatím se mějte hezky a nastlapkanou se těší Ikolka